Můj děda Matěj

Dědu jsem miloval
Ještě než jsem se narodil
Jmenoval se Matěj - kamarádi důchodci mu říkali Mates
On to jméno nikdy rád neměl
Vždycky si vybavil matesy - to jsou ty ryby -
Co v rybárně leží, jak zvadlé květy bez života
Vždycky mi říkal:
"Až vyrosteš, bude svět jiný, bez válek a bez násilí."
Nyní je svět opravdu jiný - Takový divný -
Než si děd představoval
Vzpomínám často
Jak jsem vždy v neděli s dědou v les chodil
A přírodu pozoroval
Tenkrát chrousti létali kolem mé hlavy
A šuměly úžasně borové kmeny
To už je dávno, tak dávno…
Teď vám chci uvést osobní profil mého dědy:
(Tak se prý dnes tomu říká)
Sbíral cizokrajné známky
A dělal ptačí budky
A psal články do časopisů
A fotografoval lidi
A miloval staré lokomotivy
A vyprávěl úžasné příběhy ze života
(Škoda jen, že tenkrát jsem pozorně neposlouchal)
A uměl roubovat stromy
A měl dvě dcery
A zlaté ruce - ten rodák z Nepomuku
Mám v sobě dědu díky jeho genům
Mám v sobě i jeho víru
Mám v sobě i jeho štěstí
Mám v sobě i jeho vnitřní neklid
Mám v sobě i jeho pohled na svět
Mám v sobě i jeho povahové rysy
Mám v sobě i jeho melancholii
Má v sobě taky jeho touhy
Jsem vlastně část jeho duše
Toho muže jménem Matěj Kubík

More...