Prha arnika

​     Na horských a podhorských loukách, okrajích lesů a vyschlých rašelinišť, rubaništích se můžeme setkat s prhou arnikou (Arnica montana), lidově nazývána arnika, z čeledi hvězdnicovitých (Asteraceae). Jde o vytrvalou až 60 cm vysokou bylinu s přízemní růžicí vejčitých listů a  vodorovnými oddenky. Lodyha nese na vrcholu obvykle jen jeden velký úbor s výrazně žlutými jazykovitými květy. Náleží mezi chráněné rostliny.
     Při výzkumu obsahových látek byly zjištěny obzvláště hořčiny, flavonoidní glykosidy, organické kyseliny, třísloviny. Květy jsou bohaté na četná karotenoidní barviva.
     Prha patřila kdysi k významným a uznávaným léčivým bylinám. Bohužel časem její sláva pohasla, takže v současnosti má jen omezené použití.
     Podávaná vnitřně ve formě nálevu nebo odvaru (jedna kávová lžička usušených květů, popř. natě nebo kořenů na pohár vody) napomáhá léčit choroby zažívacího traktu (záněty žaludku a střev, žaludeční vředy), dýchacího ústroji (nachlazení, chrapot, kašel, bronchiální astma), oběhového systému (vliv na věnčité cévy). Někteří autoři přisuzuji arnice obranné schopnosti, neboť prý podporuje tvorbu protilátek.
     Je nutné zdůraznit, že přípravky lze užívat pouze po dohodě s lékařem. Nadměrné a neuvážené dávky mohou způsobit náhlý vzestup krevního tlaku a u žen vyvolat silné stahy dělohy. Zákaz se proto vztahuje na lidi trpící hypertenzí (vysoký krevní tlak) a na těhotné ženy.
     Zevně slouží usušené květy v podobě lihového výluhu k léčbě rozličných ran, ekzémů, pohmožděnin, zánětů kůže. Zde se uplatňuje jeho dezinfekční, protizánětlivý a hojivý účinek. Dobré výsledky byly dosaženy při revmatismu, krevních podlitinách, poraněních a zánětech v dutině ústní.
     K obkladům, výplachům, kloktadlům, vymývání používáme roztoky vždy velmi silně zředěné vodou (1 : 10). Při nedodržení této zásady hrozí nebezpečí, že dojde k rozsáhlému místnímu poškození, až odumření tkáně.
     Současná kosmetika si cení arniku pro prokrvující, regenerační a hojivé působení na lidskou pokožku. Proto je obsažena v různých pánských pleťových vodách, vlasových šampónech a koupelových pěnách.
     V červnu až srpnu se sbírají květy - Flos arnicae. Sušení probíhá v tenké vrstvě na vzdušném místě. Podobný postup platí i pro sběr celé natě – Herba arnicae. Oddenky s kořeny – Radix (Rhizoma) arnicae - se vykopávají na podzim (září až říjen), suší se nejlépe při umělém teple do čtyřiceti stupňů Celsia.