Pupalka dvouletá

     Každoročně jsou na stránkách odborných vědeckých časopisů uveřejňovány nové a zajímavé poznatky o rozličných léčivých rostlinách. V poslední době upoutala pozornost zejména pupalka dvouletá (Oenothera biennis)  
     Jde o dvouletou bylinu, která dorůstá výše až dvou metrů. Prvním rokem vytváří přízemní růžici podlouhlých listů, z níž se v následujícím létě tvoří statná lodyha. Během června až října na ní rozkvétají výrazně žluté květy. Ty se postupně mění na čtyřhranné podlouhlé tobolky. Zralé plody obsahují velké množství drobných semen.
     Původní vlastí pupalky je Severní Amerika. Do Evropy pronikla až na počátku sedmnáctého století díky zámořským plavbám. Netrvalo dlouho a rozšířila se téměř po celém evropském kontinentě.
     Odvar z pupalky využívali američtí Indiáni při léčení podlitin, pohmožděnin, dýchacích potíží, chorobách kůže apod.
     Teprve nedávno se zjistilo, že olej získaný ze semen je velmi bohatý na celou řadu nenasycených mastných kyselin, které označujeme souhrnně jako vitamin F. Z uvedených kyselin pak vznikají v lidském těle biologicky aktivní látky tzv. prostaglandiny. Ty jsou nezbytné pro správnou funkci každé jednotlivé buňky. Jejich nedostatek vede k závažným poruchám látkové výměny.
     Farmakologické výzkumy potvrdily, že pupalkový olej prokazatelně snižuje hladinu lipidů a cholesterolu v krvi. Zároveň slouží jako preventivní lék proti infarktu myokardu, rakovině a roztroušené skleróze. Uplatnil se dále při rozmanitých alergiích, poruchách vodivosti nervové tkáně, ekzémech, vyrážkách, bronchiálním astmatu, léčbě alkoholismu.
     Současné lidové léčitelství využívá rostlinu jako spolehlivý zklidňující, protizánětlivý, protiprůjmově a protikřečový prostředek.
     S pupalkou dvouletou se můžeme běžně setkat ve volné přírodě podél silničních a železničních náspů, v okolí rumišť, říčních náplavů, lomů, lesních mýtin apod.