(Pákistánská pohádka)
 
     Žili byli dva bratři. Jeden z nich měl tři syny, druhý dceru. První bratr brzy zemřel. Po pohřbu jeho synové přišli ke strýci a pravili:
     „Strýčku, dej nám svoji dceru. Chceme se s ní oženit.“
     „Mám pouze jednu dceru a vy jste tři,“ řekl muž, „kterému z vás ji mám dát za ženu? - Dám vám tři sta rupií. Ty si mezi sebou rozdělte. Potom zajděte na trh a kupte každý nějakou věc. Dceru získá ten, kdo vybere nejlepší dar.“
     Bratři vzali peníze a vydali se na tržnici.
     První koupil korále, druhý létající koberec, třetí zrcadlo.
     Bratři si navzájem povídali o dárcích. Zeptali se prostředního, proč koupil létající koberec.
     „Je to prosté,“ vysvětlil, „sedneš si na něj a on tě zanese, kam chceš.“
     Zeptali se nejstaršího, proč koupil korále.
     „Není to žádné tajemství,“ řekl, „když korále vložíš do vody a nápoj potom podáš zemřelému, tak ten ožije.“
     Nakonec se zeptali nejmladšího, proč koupil zrcadlo.
     „Je to jednoduché,“ pravil, „chceš-li vědět, co se událo kdesi daleko, podíváš se do zrcadla a vše ihned uvidíš. I to, co se stalo doma.“ Po těchto slovech pohlédl do zrcadla a vykřikl:
     „Když jsme nakupovali dárky, zemřela náhle strýčkova dcera. Nyní se ji chystají pohřbít.“
     Bratři nasedli na kouzelný koberec a než se nadáli, byli zpět v domě příbuzného. Korále rychle vložili do vody a tu dali vypít mrtvé. Ta okamžitě ožila. - Bratři se obrátili na strýce:
     „Nyní nám dej svoji dceru!“
     „Nevím, jak celou záležitost vyřešit. Jděte proto za naším vládcem a ten ať o všem rozhodne,“ odvětil muž.
     Bratři předstoupili před vladaře a pověděli mu celý příběh.
     „Podle zákonů náleží dívka tomu, kdo ji poprvé uviděl v zrcadle, když ženy omývaly její mrtvé tělo,“ řekl panovník.
     Dívku tedy dostal nejmladší bratr.
    
     (přeloženo z ruštiny)