Puškvorec obecný

​     Pravlastí puškvorce obecného (Acorus calamus) z čeledi áronovitých (Araceae) je jihovýchodní Asie, odkud se různými cestami dostal až do Evropy. Patrně ho k nám zavlekli mongolští nájezdníci, kteří rostlinu vysazovali poblíž vodních nádrží, z nichž napájeli koně. Prostřednictvím mnichů a botanických zahrad se rostlina potom vegetativně šířila po celém evropském kontinentu, kde záhy zdomácněla.
     Lidově bývá puškvorec nazýván akorum, nejedlík, šišvorec, prskořen, tatarák, tatarská tráva, tatarský kořen, plicní kořen.
     Oddenek puškvorce je silně aromatický a má hořkou kořeněnou chuť. Obsahuje přibližně 2 % až 4 % silice, u níž hlavní složku tvoří β-asaron vedle malého množství α-asaronu. Jako další látky byly zjištěny rozličné glykosidy, pryskyřice, třísloviny, hořčiny.
     Puškvorec léčí nechutenství, žaludeční potíže, choroby ledvin, močových cest, potíže žlučníku, upravuje celkovou látkovou výměnu. Užívá se při angínách, zánětech dutiny ústní, nadýmání, žaludečních vředech, infekčních chorobách, neurózách a nespavosti.
     Indická lidová medicína používá puškvorec dokonce proti epilepsii, dyzenterii, bronchiálnímu astmatu, kataru průdušek, kolikám, ztrátě chuti k jídlu, horečkám, krvácení.
     Zevně se puškvorec osvědčil jako prostředek k oplachům, vymývání ran, posilujícím koupelím. Tyto přípravky podporují hlavně regeneraci pokožky. V kosmetice se přidává do zubních past a přípravků na vyplachování úst.
     Značné množství puškvorcového kořene spotřebuje potravinářský průmysl při výrobě cukrovinek a likérů.
     K léčebným účelům se používají oddenky, které poskytují aromatickou drogu Radix calami aromatici. Podzemní části se sbírají buď na podzim (listopad), anebo časně na jaře (březen až duben). Po vyrýpnutí se pečlivě omyjí ve vodě a rozřežou na 20 až 30 cm dlouhé kusy, které se případně ještě podélně rozkrojí. Rostlinný materiál se nejlépe suší umělým teplem do 35 oC. Při správném usušení oddenky ztrácejí pružnost a lehce se lámou.
     Droga byla uvedena v československém lékopise (ČsL 2) a jeho přípravcích – Tinctura calami a Species amaricantes.
     Nejčastěji se z kořene zhotovuje výluh za studena (jedna polévková lžíce na pohár vody). Při tomto postupu se totiž z oddenku uvolňuje nejvíce účinných látek.Výluh studenou vodou trvá přibližně 8 až 10 hodin, nesmí však zkvasit. Scezená tekutina se mírně ohřeje a pak užívá.
     Je zajímavé, že kořen puškvorce se doporučuje žvýkat jako podpůrný prostředek k odvykání kouření.