Světlík lékařský

​     Lidé znají světlík lékařský (Euphrasia rostkoviana, syn. E. officinalis) u čeledi krtičníkovitých (Scrophulariaceae) pod různými názvy jako ambrožka, bradavník, potěšení očí, těšinka, zubová tráva apod.
     Jde o jednoletou, 10 až 30 cm vysokou bylinu, která se vyznačuje přisedlými, protistojnými listy, přímou lodyhou, bílými nebo nafialovělými květy s nápadnou žlutou skvrnkou na dolním pysku.
     Ve volné přírodě roste světlík většinou na vlhkých loukách, ojediněle v okolí lesních mýtin a pasek.
     O léčivých vlastnostech rostliny se zmiňují četní antičtí autoři. Důkazem toho je její dávné řecké pojmenování „eufrasia“, což znamenalo v překladu radost, spokojenost.
     Věhlasný humanistický lékař Petr Ondřej Mathioli o bylině napsal: „Ambrožka, čili světlík sluje tak odtud, že ostří a vyjasňuje zrak. Tak může se používati čerstvá bylina v jídle nebo na pokrm sypati suchá, na prášek utlučená, nebo se může přikládati utlučená zelená bylina na oči, nebo vpouštěti do očí šťáva z byliny vytlačená, avšak daleko lepší jest používati vody z ní vypálené, neboť tato jest proti uvedeným neduhům očí měkčí a libější. Ambrožkové víno jest zdravé toliko starým lidem anebo těm, kteří jsou studené komplexe. Pití teplého odvaru ambrožky ve víně prospívá dobře lidem se žloutenkou.“         
     Známý farář Kneipp doporučoval vymývat bolavé oči odvarem ze světlíku. Čaj zhotovený z listů zase s oblibou podával jako výtečný posilující žaludeční lék.
     Dnešní lidové léčitelství využívá světlíkovou nať při chronickém zánětu očních mazových žláz, očních víček, spojivek, ječném zrnu.
     V homeopatii našla uplatnění esence z čerstvě kvetoucí rostliny nejen v očním lékařství, ale i při chorobách pokožky a sliznic.
     Nať světlíku lékařského (Herba euphrasiae) se sbírá přibližně od července do září. Rostlinný materiál je třeba sušit v tenkých vrstvách, neboť snadno podléhá zapaření.
     Při chemickém rozboru byly nalezeny různé třísloviny, hořčiny, minerální látky, flavonoidy, silice. Důležitou složku tvoří glykosid aukubin neboli rinantin, který patří mezi sloučeniny zvané iridoidy, pseudoindikany.  
     Experimentální práce potvrdily, že výše uvedená látka má příznivý vliv při léčbě vysokého krevního tlaku.